26. říjen – Výstavy Brno, MID Ladovým krajem

Ve dnech 23. – 26.října se v Brně konala Evropská výstava psů spolu s Národní výstavou . Naše chovatelská stanice měla na této velké události své zástupce. Za nosaté se zúčastnil Gusty ( Angus Gustík ) za strakaté Cilka ( Ctislávka ). A výsledky byly výborné ! GUSTY : Evropská výstava – rozh. V. Fiala – tř. otevřená – luxusní výsledek V2 res. CAC !!! ( z 6 ), Národní výstava – rozh. M. Svobodová – tř. otevřená – V4  a CILKA : Evropská výstava – rozh. Mgr. B. Ovesná – tř. šampionů – V, Národní výstava – rozh. RNDr. J. Ovesná – tř. vítězů – V1 CAC.  Oběma moc gratulujeme a děkujeme za reprezentaci Zlatíček !!!

No a mezitím co jedny Zlatíčka prokazovala, jak jsou krásná…..ostatní z jejich rodné hroudy si v sobotu 25. října vyšlápli na MID Ladovým krajem. Tradičně jsme vyrazily s Janou v sestavě : + Miluška + Ruby a Jana + Úďa…..bohužel parťák Sendík byl zdravotně indisponován a tak musela Údinka hájit čest důchodců sama. Tento dogtrekk se naprosto vymykal od těch předešlých…..V povinné výbavě byla totiž jen mapa Okolí Prahy východ 🙂 Od pořadatelů jsme týden předem obdržely místa 2 kontrol, které se musely projít, jedno jak, trasu si každý závodník určoval sám ! V propozicích stálo, že nějkratší trať by měla mít cca 44 km…..toť vše…..dva dny jsem ležela v mapě a poctivě plánovala, popisovala a měřila naši zvolenou cestu. Měla měřit cca 46 km…..Na startu jsme se potkali s kamarádem, ostříleným dogtrekkařem – LONGařem Peťou Dvořákem, který se nabídl, že půjde s náma…..s Janou jsme to uvítaly s radostí, jelikož jsme věděly, že budeme v těch nejlepších rukou…..ano, byly jsme, ale v rukou trekkového „ďábla“ 🙂 ! Tento člověk umí bravurně číst mapu, umí se orientovat, ale je to taky známý kochač  se krajiny a přírody, nedbajíce na ušlé km…..( toto  jsme se dozvěděly až v cíli, kdy nás pořadatelé uvítali se smíchem “ jó, vy jste šli s Petrem 🙂 “ …..) A tak jsme šli cestou necestou, značenou i neznačenou, málem se stali nechtěnými účastníky honu, procházeli naučnými stezkami Klokočná, Po stopách kameníků, Voděradské bučiny, Krásné vyhlídky, Penčický okruh a Cestou kocoura Mikeše, prošli kolem rozhledny Vyžlovka…..dorazili na první kontrolu ve Světicích i na druhou ve Svatbíně……a dle výpočtu a za předpokladu rychlosti chůze cca 5 km za hodinu jsme ušli cca 35 km a to nás ještě čekala cesta zpět ! Po tomto hrůzném zjištění, jsme v 16.00 hod. siestujícího Petra zanechaly na druhé kontrole a na zpáteční cestu vyrazily samy a dle našich původních plánů. ……a bylo to rozhodnutí s velkým R…..začalo se stmívat a tak jsme byly nuceny jít po silnicích, jelikož v lese by to byl náš totální konec…..s baterkami a v reflexních vestách jsme do cíle v Mnichovicích dorazily za tmy krátce po 19 hod. 🙂 ……v nohách minimálně !!! 50 km…….a Petra jsme se už nedočkaly 🙂 .Nakonec jsme s Janou obsadily dělené  8/9 místo s časem 10 hod. 10 min. 🙂 ! ……bohužel nevím z kolikati účastníků. Byl to pekelný dogtrekk, který nám posunul naše hranice možností zase o kousek dál. Psíčkové zablácení až za ušiskama, ale spokojení a zdraví……obrovský obdiv opět  patří  nezničitelné Údince !!! ……je to fakt železná babča 🙂